Navoněná zdechlina Charlie Hebdo

Navoněná zdechlina

Při procházce jsem narazil na billboard s nápisem „Všichni jsme Charlie“. Byl to ten billboard, kde se mi obvykle snaží prodat nebo podsunout nějaký šmejd. Jednou na mě z něj dívá Karel Schwarzenberg s fajfkou, příště je to Bohuslav Sobotka. Když už mě nepřesvědčují o tom koho mám pro své dobro volit, pak se mi snaží vnutit banku, nebo úvěr na lichvářský úrok. Za tu dobu co kolem toho billboardu chodím bylo všechno co propagoval škodlivé a špatné. Oliviero Tosani, autor například reklamní kampaně Benettonu, má pravdu – reklama je navoněná zdechlina.

A teď se mě někdo bez ohledu na náklady snaží reklamou na billboardu přesvědčit, že zlí muslimové vlastně útočili na mě. Že já se mám cítít ohrožený a že bych je za to měl nenávidět. Reklama na strach, hloupost a nenávist – snad ještě horší navoněná zdechlina než obvyklé reklamy na výhodný úvěr. Já na to samozřejmě neskočím, ale většina lidí ano. Po tom co je bilbloard přesvědčil, že si mají půjčit na vysoký úrok u Providentu, je teď nejspíš úspěšně přesvědčuje, že mají nenávidět Islám. Docela se to k sobě hodí, protože Islám pújčky na úrok zakazuje.

Charlie nejsem

Samozřejmě že nejsem Charlie! Viděl jsem pár obrázků z Charlie Hebdo. Legrace to nebyla. Ty obrázky byly zlé – měly za cíl rozdmýchávat nenávist a to se jim výborně dařilo. Autoři sice neuměli být třeba jen trochu vtipní, ale dokázali sadisticky vystihnout čím vyvolat co nejvíce negativních emocí. Nenávisti a zloby bude na světě dost i bez Charlieho.

Mám rád konzervativní hodnoty. Soběstačnost bez závislosti na státu, který by o nás chtěl za naše peníze a tučnou provizi pečovat. Rodinu, do které nebudou zasahovat sociální pracovníci a náboženství, které je schopné většinu funkcí státu nahradit. A mám rád i muslimy.

No a Charlie byl levicový častopis, který na mé oblíbené konzervativní hodnoty rád útočil. Uráží mě například obrázky sprostě napadající křesťanství (například vyobrazením análního sexu Ježíše s Bohem), tak proč ode mě čekají, že se budu s takovým svinstvem ztotožňovat? Nejsem zlý, sprostý a trapný Charlie, opravdu ne.

Proč někteří (nejen) levičáci tak nenávidí náboženství? Kamarád muslim jednou mluvil o své manželce a vyšlo najevo, že se neobtěžovali státu (tím nemyslím Českou Republiku) nahlásit, že jsou manželé. Velká tradiční Islámská svatba proběhla, rodiny byly spokojené, ale stát pro ně byl natolik nedůležitý, že ohlášení sňatku odložili na neurčito. Moje srdce liberála zaplesalo a je mi jasné, že z takového chování by papaláši v EU pukli vzteky.

Jde tady o svobodu slova?

Se svobodou slova ten útok neměl moc společného. Svobodu slova nemáme.

Někdo trefně napsal na Facebooku:

Urážet černochy je rasismus.
Urážet ženy je šovinismus.
Urážet homosexuály je homofobie.
Urážet Židy je antisemitismus.
Urážet Islám je svoboda slova.

Také je například zcela rozumně zakázáno v přeplněném divadle křičet „HOŘÍ“, protože by lidé mohli v nastalé panice někoho ušlapat, nebo by naopak příště ignorovali skutečný poplach. A i kdyby nešlo o život, byl by tenhle druh legrace natolik obtížný, že je pro všechny lepší, když je zakázaný. Na druhou stranu, urážky z Charlie Hebdo u kterých je také jisté, že lidi radikalizují a že kvůli tomu dříve nebo později někdo zemře, jsou něco za co chtějí politici a islamofobové bojovat.

Urážet Islám je ve Francii legální, vtipkovat o humoristickém časopise není

Tak schválně, porovnejme dva obrázky. Po tom, co v Egyptě na demonstracích zemřelo velké množství lidí, Charlie přišel s tímto obrázkem. Dělají legraci, že korán je hov.o protože zabité muslimy před kulkami neochránil. Vtipné to není, nechutné je to dost. Ti lidé v Egyptě neměli Francouzskými „humoristy“ nic společného – nikdy jim nijak neuškodili, neurazili je, neprovokovali je a přesto jejich smrt byla důvodem k „humoru“.

A teď druhý obrázek. Charlie Hebdo prý hov.o protože zabité „humoristy“ před kulkami neochránil. Čím se tenhle obrázek od toho původního liší? Jen dvěma věcmi. Za prvé, je opravdu vtipný. A za druhé, jeho autor 16ti letý středoškolák za něj byl ve Francii zatčen. Ať žije svoboda slova ve Francii.

Schvaluji vystřílení redakce Charlie Hebdo?

Samozřejmě že ne. Přiměřená reakce na sprosťárny, které Charlie publikoval by bylo ostré slovo, i pár facek už by asi bylo příliš. Poslat do redakce dobře vycvičené komando s kalašnikovy je šílenost.

I kdybych snad měl důvod útok schvalovat (což nemám), stejně bych to nenapsal. V dnešní době není legální schvalovat co mě napadne a já bych se nerad dostal do problémů.

§ 365
Schvalování trestného činu
1. Kdo veřejně schvaluje spáchaný zločin nebo kdo veřejně vychvaluje pro zločin jeho pachatele, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.
2. Stejně bude potrestán, kdo v úmyslu projevit souhlas s trestným činem
a) pachatele nebo osobu jemu blízkou odmění nebo odškodní za trest, nebo
b) na takovou odměnu nebo odškodnění pořádá sbírku

Nejenže nemáme svobodu projevu, my ani nesmíme schvalovat co si zamaneme.

A i kdyby ty předchozí dva důvody nestačily, lidé z redakce Charlie Hebdo se tímto stali mučedníci, což z nich udělalo úžasné nástroje v rukou oficiální propagandy. Podle všeho jako mrtví dokázali během pár týdnů napáchat více škody a rozdmýchat více nenávisti než se jim podařilo za celý život.

Takže abych to shrnul, ten útok mne mrzí.