Jak potápějí Rubl?

Spousta lidí si myslí, že množství peněz (třeba liber, kroun, nebo rublů) v oběhu je dáno tím, kolik peněz centrální banka vydala. Když měna klesá, mělo by to znamenat, že se lidé dané měny (teď zrovna Rublu) zbavují, třeba proto že je nadhodnocená. Není zvláštní, kde najednou vzali tolik rublů, že jimi mohou zaplavit trh?

Zvláštní by to bylo, kdyby moderní bankovnictví nefungovalo jinak než si většina lidí myslí. Velkou část peněz totiž nevytváří centrální banka, ale banky soukromé. Centrální banka na to má sice vliv (za normálních okolností velký), ale nic víc.

Jak tedy peníze vznikají?

Multiplikaci depozit!

V následujícím příkladě pro jednoduchost vynechám hotovost, která dnes tvoří jen malou a proto nepodstatnou část peněžní zásoby a budu předpokládat, že povinná míra rezerv stanovená národní bankou je 4%.

V moderním bankovnictví, když má banka 4 dolary a povinná míra rezerv je 4%, pak to znamená, že banka může rozpůjčovat 100 dolarů které tímto vznikly z ničeho. Jinými slovy, dočasně máte k dispozici 25 krát více peněz. Když věřitelé bance peníze vrátí, tyto dolary zaniknou.

V učebnici Makroekonomie (od Tomáše Pavelky) proto je tenhle jednoduchý vzoreček:
Jednoduchý depozitní multiplikátor = (1 / sazba povinných minimálních rezerv) * prvotní vklad

Takže, představte si, že jste třeba zlý George Soros, a chcete Rusku udělat to co jste už udělal Velké Británii v roce 1992. Dejme tomu, že v Rusku kontrolujete banku a máte k dispozici třeba 40 miliard rublů (žádný problém pro Sorose). To znamená, že při 4% sazbě minimálních rezerv teď můžete sobě a svým firmám půjčit 1000 milard rublů a ty vyměnit za dolary. Takové množství nově vzniklých rublů způsobí prudký pokles kurzu rublu. Přirozeně nastane panika, rublu se začnou zbavovat i ostatní a hodnota rublů, které dlužíte, poklesne. Jinými slovy, snadno a rychle vyděláte neuvěřitelné peníze. Co víc, čím jste bohatší, tím více peněz máte na spekulace, takže příště to můžete zkusit s 50 miliardami rublů. Ruská národní banka sice má velmi slušné rezervy, ale zdroje západního světa znásobené depozitním multiplikátorem porazit nemůže.

Neúspěšné pokusy Ruské národní banky

Ruská národní banka zkusila prodávat svoje devizové rezervy. Jak už jsem napsal, proti západnímu světu a depozitnímu multiplikátoru nemá šanci.

Dále RNB postupně zvyšovala úrokovou míru až na neuvěřitelných 17%. Vyšší úroková míra znamená méně úvěrů a tím méně peněz v ekonomice (za každý vrácený rubl jich v ekonomice ubude 25, i tady platí depozitní multiplikátor). Útočící spekulanti vydělají na poklesu rublu mnohem více než 17%, takže by jim 17%ní úrok neměl vadit (na rozdíl od firem a lidí co mají v Rusku půjčené peníze).

Co bude dál?

Nevím. Moderní bankovní systém je z principu nestabilní a jestli nepřátele Ruska umí něco dobře, pak jsou to spekulace.

Zatím spekulanti vydělávají, běžní Rusové na to doplácejí a režimu nepřátelská propaganda se ze situace snaží vytěžit maximum. Je mi jasné, že si teď v Rusku lidé mnohem chytřejší než jsem já lámou hlavu s tím jak Rubl ubránit. Držím jim palce a doufám že podobnou lumpárnu nikdo neprovede České Republice.

Edit: Narazil jsem na tvrzení, že takto útočit lze jen na měny, které jsou nadhodnocené. To ale není nutně pravda. Útokem na měnu je možné zemi natolik ublížit, že se měna stane nadhodnocenou až během útoku. Tím že spekulanti vyvolají paniku u obyvatelstva a investorů, způsobí obrovský odliv kapitálu se vším co ko tomu patří. Mohou vyvolat krachy firem co mají půjčky a to ať už v dolarech (které se tímto zdvojnásobily), nebo v rublech na úrok přes 17%. Zastaví nové investice, protože úrok přes 17% lze těžko splácet. Tím vším zabrzdí ekonomiku natolik, že skutečná hodnota rublu bude nižší než dříve.